S meteoroložkou Ing. Dagmar Honsovou, Ph.D. jsme si popovídaly o jejím doktorském studiu a o jejích začátcích v moderování počasí na TV Nova. Prozradila nám, že nowcastingové předpovědi počasí mají nejvyšší úspěšnost, a že na den dopředu je úspěšnost předpovědí 95 %. Dotkly jsme se složité předpovědi počasí na horách a problematiky generalizace počasí na celé území. Zajímalo nás, jaký má názor na klimatickou změnu a tornáda v České republice. Zde je její příběh.

Získala jste doktorát na katedře Pícninářství a trávníkářství na České zemědělské univerzitě, jak jste se odsud dostala k meteorologii?

Doktorát byl nástavbou na můj obor biometeorologie. Před těmi 25 lety se více začalo hovořit o klimatické změně a jejím dopadům na naše každodenní životy a často se skloňovalo sucho. Přitom fenoménem doby byla golfová hřiště, která mají obří spotřebu vody. A právě pro ně by nedostatek vody znamenal stopku. Na katedře jsem se ale dostala i k dalším super dlouhotrvajícím výzkumným projektům, které tam běžely už řádku let. Například ke změně složení trvalého travního porostu v rámci klimatické změny.

Při škole jste učila základy meteorologie a klimatologie na Katedře agroekologie a biometeorologie na České zemědělské univerzitě. Spolupracujete stále s univerzitou, např. píšete pro ni odborné články nebo stále učíte?

To už bohužel dlouho ne. Zůstala jsem jen chvíli po škole. Jedná se totiž o velmi časově náročnou, i když nádhernou práci. Ale táhlo mě to více do praxe. Už v prváku na doktorském studiu jsem plně naskočila do procesu synoptických předpovědí počasí pro firmu, která kromě každodenní podrobné předpovědi počasí, na klíč natáčela relace o počasí pro televize Nova a Prima. K mé každodenní práci patřilo sestavit předpověď počasí, grafiku a sepsat texty pro rosničky.

Při předpovědi počasí se používají statistické a matematické modely. Používá se v modelech dnes velmi rozšířená umělá inteligence? Dáte také někdy na intuici či city?

Předpověď počasí dnes stojí na výpočtech a výstupech numerických modelů, které přepočítávají předpovědi počasí několikrát denně a také jejich rozlišení je super. Na delší časové období se ale jejich výpočty často rozchází, v tu chvíli je potřeba lidský rozum a zkušenosti při daných synoptických situacích. Jsem šťastná, že už deset let pracuji a počítám svůj vlastní numerický model, od kterého vím, co mohu čekat. Umělou inteligenci zatím nevyužívám.

Z historie víme, že docházelo ke změnám klimatu, střídaly se doby ledové a meziledové. Dnes se hovoří o globálním oteplování vlivem skleníkových plynů. Jaký máte názor na změnu klimatu v dnešní době a co k tomu přispívá?

Klimatická změna a vliv člověka je dnes už neoddiskutovatelná. A troufám si říct, že se s ní setkáváme v posledních letech na vlastní kůži, že už se i na ni adaptujeme. Za nárůst skleníkových plynů v atmosféře může zejména spalování fosilních paliv.

Z pozice meteoroložky jste se dostala k moderování počasí na TV Nova. Jak je složité vysvětlit matematické modely předpovědi počasí během několika minut v živém vstupu?

S TV Nova externě na počasí spolupracuji dvacet let. Takže když před třemi lety přišla nabídka, pojď nám pomoci s novou relací o počasí, která se bude vysílat živě, poskládat si ji můžeš podle aktuálního počasí pokaždé úplně jinak, ale hlavně si do ní zařadit svoji milovanou biometeorologii, neváhala jsem. Skoro se dá říct, že Počasí na Nově je moje třetí dítě – každý den ji s láskou vytvářím a píši texty Počasářům. Když před rokem přišla nabídka, jestli ji nechci i odmoderovat, byla to výzva, vybočení z mého komfortu prosedět x hodin za počítačem a sestavovat předpovědi neučesaná :). Na druhou stranu moje prostředí, relace, kterou jsem si „vymazlila“, a za kterou si stojím. Na rozmyšlenou jsem si vzala dlouhou dobu, a pak stojím jednou na Staroměstském náměstí s trdelníkem v ruce a volá mi vedení, že vypadla Počasářka, a že za dvě hodiny moderuji živě relaci. Takže to byl start pěkně zostra. Po těch dvaceti letech předpovědí s tou největší pokorou k počasí a divákovi.

Jak jste se vyrovnávala s generalizací předpovědi počasí na celou Českou republiku, kdy někdy předpověď zahrnuje všechny scénáře, např. bude jasno až polojasno, místy přeháňky, ojediněle bouřky a ráno se mohou objevit mlhy?

To je na předpovědi nejtěžší – za několik málo minut počasí tak, aby bylo srozumitelné, pro lidi přínosné, poutavé, vystihovalo počasí v celém Česku a ještě meteorologicky správně. Hlavně když dneska umíme „ušít“ předpověď počasí na míru pro každé směrovací číslo hodinu po hodině. Na druhou stranu meteorologie má svoji přesnou terminologii, která řekne dost, i když je počasí pro celé území – například označení ojediněle, místy, na většině území déšť.

Jak přesná je v současnosti předpověď počasí? Na hodinu, zítřek, za 2 až 3 dny, na týden?

Nowcastingové předpovědi počasí mají samozřejmě nejvyšší úspěšnost, ale na den dopředu jsme někde na 95 % úspěšnosti počasí. Hodně záleží na aktuální povětrnostní situaci, tedy co nás zrovna ovlivňuje – úplně jinak se předpovídá při vlivu oblasti vysokého tlaku vzduchu, která zaručuje malou oblačnost a jinak při brázdě nízkého tlaku vzduchu, kdy je to „každá ves jiný pes“. U numerických modelů hovoříme o distribuci pravděpodobnosti a ta je nad starým kontinentem stejná.

Zaměříme-li se na lokální předpovědi počasí. Jak těžké je předpovědět počasí v nejvyšších horách, kde se na každém kopci mění počasí po hodině? Příkladem může být předpověď počasí pro horolezce v Himalájích.

Počasí v horských oblastech je vždy rozdílné v porovnání s nížinami, a to kvůli vyšší nadmořské výšce a reliéfu, který je členitý. Ovlivněná je tím teplota, vlhkost vzduchu, proudění, oblačnost, srážky, ale i UV index. Společné mají horské oblasti s nížinami to, že jedním z nejvíce nebezpečných jevů jsou bouřky a snížená dohlednost. Když proudící vzduch narazí na hory, vystoupí, ochladí se a vysráží se s ním oblaka. Hovoříme o tzv. orografické oblačnosti. Vzniká na návětrné straně hor. A na návětrnou stranu přinese srážky. Srážkové úhrny letí skokem nahoru, a to kvůli orografickému zesílení srážkové činnosti. Naopak v závětrné části hor, kde působí sestupné proudy, spadne podstatně méně srážek. A konečně, uplatnit se může i takzvaná infekce oblaků. Jde o situaci, kdy se při proudění vzduchu přes hory vytvoří nižší, nepříliš vertikálně mohutná oblačnost, která je tvořena pouze vodními kapičkami. Jedna velká džungle. Tady je ideální uplatnit nowcastingovou předpověď.

Jaký máte názor na tornáda a zemětřesení v ČR? Myslíte, že se tyto jevy budou opakovat častěji nebo vymizí?

Tornáda byly na našem území vždycky a vždycky budou, otázkou je, zda budou silnější a přinášet tak větší škody. V rámci toho, že se jich nad Evropou zase tolik nevyskytuje a zaznamenávat a zkoumat se pořádně začaly až v posledních letech, nedá se s vysokou pravděpodobností potvrdit, že v rámci klimatické změny jejich síla roste.

Vaším manželem je hydrolog Jan Daňhelka z Českého hydrometeorologického ústavu, jak se společně doplňujete např. při záplavách?

S Honzou se doplňujeme zejména lidsky. Když jsou povodně, tak to se nevidíme skoro vůbec. Každý má své práce nad hlavu. V posledních letech je často pracovně mimo Českou republiku v rámci své funkce vedoucího koordinátora hydrologické skupiny Světové meteorologické organizace. I v rámci toho za ním do Prahy často jezdí jeho pracovní kolegové a je skvělé pozorovat tyto světové kapacity při práci, ale i mimo ni.

Kde Vás v současnosti mohou diváci vidět?

Hlavně na Nově, v ideálním stavu poledních, odpoledních a večerních televizních novin. A moje srdcovka je rozšířená předpověď počasí na TN.Live, kde pokračuji v biometeorologii a propojování počasí s ostatními odvětvími – ať jsou to trávníkáři, doktoři, pěstitelé jablek, jahod nebo třeba jachtaři.

Eliška Marešová